SILVESTR 2023
Vždycky jsme překvapení, jak ten starý rok rychle končí a s rozpaky vnímáme ten nový, který se ještě halí do tajemna. S Viktorem jsme se opět rozhodli prožít poslední hodiny před zahlaholením zvonů slavné Pummerin ve vídeňském hotelu Pošta, v krásných prostorách Slovanské besedy, kde probíhají už více jak dvě desetiletí taneční divadelního spolku Vlastenecká omladina. A udělali jsme dobře!
Už na schodišti nás ovanula vábivá vůně. Natěšení jsme vstupovali do předsíně, kde jsme hned zjistili, odkud to tak krásně voní. V kuchyňce jsme spatřili Bruna s Nikitou, jak vaří originální brynzové halušky, ke kterým ještě jako bonus nabízeli i osmaženou cibulku! Polkla jsem nasucho, ale už tu byla Janka se svařeným vínem na uvítanou. Uvedla nás do sálu, který už byl skoro zaplněný buď hodujícími nebo tančícími hosty. V čele sálu seděl impozantní Igor v roli skvělého DJ a nad ním mohli návštěvnící sledovat na obrazovce záběry z minulých Silvestrů.
Několik návštěvníků se poznalo a bylo milé pozdravit se s tolika známými lidmi, Čechy i Slováky, kteří prošli tanečními třeba už před lety, ale kteří se stále vrací a vídáme je i na Menšinovém plese. Igor se ukázal být pravým mistrem, protože jeho výběr slovensko – české hudby nenechal nikoho v klidu posedět. Výjimkou byla konzumace halušek, kterých jsme si všichni moc užili. Škoda, že paní dr. Gregorová, která je dobrá duše hotelu Pošta, musela brzo odejít a neochutnala je, snad se jí to podaří příští rok. My si tancovali, jedli a popíjeli další přinesené dobroty a občas i přiložili ruku k dílu, když bylo zapotřebí umýt a utřít nádobí. Všechno ale v společném duchu přátelství a s písničkou na rtech. A jaké tu zněly? No přece slovenské a moravské – ty o víně a lásce, jak jinak!
Čas nám rychle plynul a blížila se půlnoc. Bylo připravených pár her a tombola, tak jsme začali ještě před půlnocí s balonkovou hrou, která vždy vzbuzuje salvy smíchu.
Poprvé přišla na řadu i vtipná tombola, kde každý los vyhrál. Tak jsme v blaženosti a rozjaření vítali nový rok s důvěrou, že nám přinese to, co si navzájem všichni přejeme – zdraví a radost ze života! Vyměnili jsme si drobné dárečky, abychom ta přání zpečetili, přiťukli si navzájem a zatančili pravý vídeňský valčík.
My dvě s Martinou jsme si vyjely až nahoru na schodiště, dívaly se na věže dómu sv. Štěpána, vnímaly to slavnostní nebe, ale na ohňostroj jsme letos čekaly marně. Ale i tak to byl povznášející pohled a zbyla i malá chvilka k zamyšlení a vzpomínce.
Po návratu do sálu, který byl mezitím provoněný vyhlášenou Igorovou kapustnicí, jsme absolvovali ještě jednu hru, zatancovali si společně pár tanců a pak nastal čas loučení, protože nás doma netrpělivě očekával pejsek. Zábava však trvala déle, až do rozednění. Patřila k ní ovšem také společná práce, a tak zanechali návštěvníci Slovanskou besedu vzorně uklizenou.
V rámci večera zaznělo poděkování hlavním organizátorům Jance a Igorovi, kteří už také vedou rádi a s chutí pondělní taneční. Je to hřejivý pocit vědět, že jsou pořád mezi námi lidé, kteří nezištně dělají něco pro ty druhé. Na tento silvestrovský večer roku 2023 budu i já ráda vzpomínat!
Anna Vaďurová