Přeskočit na obsah

MAŠKARNÍ PLES

Tak já jdu, du, du...

Tak jsme šli, šli, šli… a touto písničkou zahájili masopustní sobotu na našem společném sokolsko-omladinářském maškarním plese v sokolovně ve Steinergasse po dvouleté covidové pauze. Plánovali jsme podle zkušeností před pandemií, ale do poslední chvíle nevěděli, kolik přijde lidí.

A byli jsme překvapení! Všechny stoly byly obsazené a s potěšením jsme konstatovali, že nám naši stálí návštěvníci zůstali věrní. K nim pak přibylo hodně mladých tváří, hlavně sportujících Sokolů. Ti možná nikdy nebyli na našem divadelním představení a my jim zase nikdy nefandili, když měli důležitý zápas. To se ale v budoucnu může změnit! Během plesu se předsedkyně Martina zasloužila o seznámení  (i s pomocí mandlovice a vodky z třešničkou J) a nakonec jsme se rozcházeli  s pocitem, že jsme byli něčím vzácným obdarovaní.

A všechno začalo touto písničkou, kterou spustil DJ Viki na úvod. Najednou tu byl vláček, který nás spojil a propojil, takže jsme od té chvíle nikdo nebyl sám. DJ přizpůsobil hudbu publiku, takže zaznělo hodně rytmických skladeb na diskotéku, ale i milovníci klasického tance jako Igor s Jankou, si přišli na své. Igor pak k všeobecné zábavě také učil a dirigoval čtverylku. Ale měli jsme i další esa v rukávě a tou byly dva taneční výstupy spolu s písněmi z omladinářských Rebelů. Vrcholem večera pak byla s napětím očekávaná promenáda masek a vyhlášení vítězů. Těmi se stali Mirek s Aničkou s vlastnoručně vyrobenými maskami Asterix a Obelix.

Facit? Skutečnost předčila očekávání, všechno jedlé bylo snězeno, pivo vypito a někteří z nás budou mít dlouhou dobu na jazyku chuť moravské mandlovice. Prožili jsme večer tak, jak má v masopustu být. Plný veselí, smíchu a pocitu, že patříme k sobě. Ať nás všechny, kteří jsme v sokolovně byli, dlouho hřeje vzpomínka, která nám vykouzlí úsměv na tváři!

Anna Vaďurová (čestná předsedkyně VOmladiny)