Když se v zaplněné velké klubovně rozezněly první takty písničky „Kalamajka mik mik mik, oženil se kominík“, nebylo snad nikoho, kdo by se alespoň trošku neusmíval. Ruku na srdce, koho z nás by nepotěšil už jen pohled na malé kluky a holčičky v pestrobarevných krojích! Všichni byli opravdu velice šikovní, za což pak byli odměněni nejen nadšeným potleskem, ale i sladkou odměnou. Možná si při pohledu na Marjánku vzpomněli mnohé slečny a mladíci z Demižónu na svoje první taneční krůčky. Spousta hodin volného času, pilné zkoušení, nadšení pro společnou věc – to je rozhodně zapotřebí, aby z těch malých „neopeřenců“ vyrostli tak výborní tanečníci a zpěváci jako jsou v Demižónu. Svým vystoupením rozhodně okouzlili všechny přítomné!

I já osobně musím mým „Demižoňákům“ moc a moc poděkovat. Již pět let, rok co rok, mi připravují krásnou narozeninovou oslavu. Miluji jejich sborové „Hodně štěstí, zdraví…“ a snad ještě víc cimbálové provedení písničky Michala Davida „Nonstop!“. A tak to přibývání „křížků“ ani tolik nebolí, když vás v kole vytáčí sliční mladící, že pomalu lapáte po dechu, ale zároveň se cítíte hned na pětadvacet! Já je mám moc ráda a trošku jim závidím jejich mládí, bezstarostnost a skvělou náladu, kterou mě nakazí až do doby, než už začnou šimrat první sluneční paprsky a nastane pro mě to nejkrásnější období v roce – JARO.