Přeskočit na obsah

SUGAR V BOLERADICÍCH

Na podzim 2017 jsme nastudovali náročný muzikál SUGAR aneb Někdo to rád horké a budeme ho ještě jednou opakovat ve Vídni 14. dubna. Mezitím ale ještě hostujeme:  hráli jsme ve Velkém Meziříčí, 2x v Boleradicích a v březnu už čeká rodné město hlavní představitelky Jany Kolencové Strážnice. Do Boleradic se ještě pro velký zájem vrátíme těsně před vídeňskou derniérou. To jsou ovšem pouze suchá čísla a konstatování. Co se skrývá námahy a nevšední obětavosti za skutečností, že vůbec můžeme někde hostovat, si běžný divák patrně neumí ani představit. Martina Pfeffer napsala o tomto vystoupení pár řádek, inspirovaných právě probíhající olympiádou:

Hrát ve VOmladině se dá často přirovnat k běhu na dlouhou trať. Nejprve intenzivně trénujete, posloucháte trenéra-režiséra, v rámci tréninků-zkoušek musíte doplňovat dostatek tekutin z vinné révy (ovšem bez přehánění, jinak jde o doping) a připravujete se na velké finále, na jehož konci jste buď oceněni mohutným potleskem anebo hlasitou kritikou. Naše první tři kola na trati s divadelním vystoupením SUGAR aneb Někdo to rád horké jsme suverénně zvládli jako kvalifikaci, a proto jsme přijali pozvání na sobotu a neděli 17./18. února 2018 do čtvrtého a pátého kola u našich přátel-divadelníků v Boleradicích, kde během pár dnů po zahájení předprodeje už nezbyla ani jedna volná vstupenka.

Terén nám byl dobře známý, kondice také seděla, ale náhle ouvej… na trase se objevilo hned několik překážek: Hlavního představitele kouzelné Dafné – Lukáše přepadla naprosto zákeřně chřipka, další účastník Petr uvízl v německém Norimberku a jako naschvál stávkovala jedné z tanečnic stařičká Škodovka ve Vídni, takže nevěděla, jak se do Boleradic dostat. A aby toho nebylo málo, rozhodla se matka příroda řádně pocukrovat silnice čerstvým prašanem, aby bylo ještě víc veselo. A bylo!

Prvním vítězem byl Lukáš, kterému by patřila zlatá medaile za statečnost a výdrž. Díky podpoře maminky Marušky-zdravotní sestry, která použila tu správnou medikaci, nikdo nepoznal, jaký boj Lukáš sváděl se všemi zákeřnými bacily. Jeho Dafné byla kouzelná, divoká – zkrátka úžasná! Další medaili by dostal Petr za zdolání šesti set kilometrů bez přestávky z německého Norimberku na jižní Moravu, aby včas mohl stát na jevišti a přesvědčivě plnit své manažérské povinnosti. A bronzová by byla pro tanečnici Míšu ve vedlejší disciplíně „Zachování klidu a improvizace“, když zrovna nic nejede…

Celkovou olympiádu vyhráli ale všichni účastníci skvělého divadelního představení, jež mělo spád, vtip a při kterém se publikum ani chvilku nenudilo. První odměnou všem byl velký potlesk po skončení představení. Druhou pak společné posezení u vínka díky skvělému boleradickému pečovateli Jirkovi Jandovi, který se výborně postaral o naše tělesné blaho. O duševno se pak starala Romanova mafiánská kytara a temperamentní zpěv našich slovenských tanečních víl a divoženek až do pozdních ranních hodin!

aVa /Martina Pfeffer