Zdobení a vymýšlení stolních dekorací je doménou Aleny, která se s tichým úsměvem raduje z našeho překvapení. Také její bufet si nezadá s žádnou profesionální nabídkou a její typicky české chlebíčky bývají v krátké době vyprodané. Tentokrát veškerou nabídku přizpůsobili Alena s Lubošem mottu „Oktoberfest“. Jedli jsme bílé buřtíky se sladkou hořčicí, přikusovali preclíky a nechyběl ani burčák, typický pro toto roční období.

O naše mlsné jazýčky tedy bylo hojně postaráno a tým Jana s Lídou se postaral o všeobecné povyražení ve formě závodu v rychlosti pojídání preclíků. Vítězů bylo nakonec více podle kategorií a dvě holčičky dokonce otevřely dokořán pusinky, aby porotu přesvědčily, že už ten preclík opravdu spolkly! Legrace bylo dost a dost, ale třešničkou na dortu bylo vystoupení tamburášského spolku ADRIA, který má ve Vídni dlouholetou tradici. Čtyři příslušníci tohoto ensemble nám zahráli tentokrát rázné písničky, které se hodily právě k tomuto Čaji. Obecenstvu se tato líbezná hudba tak líbila, že si vyžádalo přídavek! Měli jsem k dispozici i CD, z kterého nám zazněla v jejich podání i naše tajná hymna – „Ta naše písnička česká“.