Oslavu přelomu roku slavíme s manželem posledních pár let tradičně večer v divadle nebo na koncertě a potom se přesuneme do Slovanské besedy, kde je už zábava vždycky v plném proudu.

Letos jsme začínali silvestrovským koncertem v Orangerii zámku Schönbrunn. Byli jsme mile překvapeni noblesní atmosférou, která měla nádech monarchie, za které vznikl jak zámek, tak i skladby rakouských komponistů, mezi kterými kraloval samozřejmě Johann Strauss. Koncert vynikajících muzikantů ozvláštňovali dva dechberoucí páry – jeden zpíval, druhý tančil. Dirigent komunikoval velmi sympaticky s publikem a na konci jsme všichni návštěvníci – drtivá většina turisté z celého světa – jako jedna velká rodina společně tleskali po vzoru novoročního koncertu do taktu Radeckého pochodu. Uvědomila jsem si, jak hudba spojuje všechny lidi a byla chvilku hrdá na mé Rakousko.

V takové náladě jsme došli do Slovanské besedy, kde už byla zábava v plném proudu. Byli jsme prochladlí, tak nám přišlo vhod svařené víno, kterým nás hned uvítala Janka. Vedle vchodu do sálu byl stůl plný laskominek, které si návštěvníci přinesli.

Bohužel jsme pozdním příchodem přišli o Brunnovy halušky s bryndzou, ale brzo jsme na to zapomněli, protože jsme byli ihned vtrženi do zábavy a her. Ty veselé hry vymýšlí Igor, který dává spolu se svou Jankou celé oslavě svůj punc.

Čas do půlnoci tak rychle uběhne a pak nastane ten okamžik: Nejdřív se zatajeným dechem nasloucháme zvuku známého zvonu Pummerin z blízké katedrály sv. Štěpána, který slavnostně zvěstuje příchod Nového roku, a pak se roztančíme k Straussovu valčíku Na krásném modrém Dunaji. Připíjíme si na zdraví, vyměňujeme si malé drobnůstky pro štěstí a přejeme si navzájem, aby ten nový rok byl dobrý, abychom byli zdraví a radovali se ze života.

Pár z nás jsme potom ze schodiště v horním poschodí sledovali ohňostroj, při kterém mě vždycky přepadne melancholie. Vzpomínám na ty, kteří už tu nejsou a ptám se, co nám asi tento rok přinese… Ovšem zpátky v sále mě zase vsákne radostná atmosféra a vůně Igorovy kapustnice. A všichni tancují jak o život, dokonce i na kankán jsme si troufli!

Domů jsme přijeli o půl páté ráno a mně došlo, proč se mi ten silvestr v Poště tak líbí. Je to lidmi a vztahy mezi nimi, protože teprve ony dodávají všemu našemu konání na ceně.

Za možnost, že takové nezapomenutelné večery můžeme prožít, děkuji za všechny, kteří by jinak byli třeba sami a posmutnělí, Českému srdci, které nám prostory ve Slovanské besedě dává k dispozici a hotelu Pošta, který je k nám vlídný a pohostinný. Ať je ten nový rok pro nás všechny hlavně láskyplný!

aVa

Fotky aVa