Kdo jsme, co děláme-neděláme,
jak to u nás vlastně chodí?!
Dovolte, abychom se Vám představili!

Jsme spolek s otevřenou náručí, zastoupený všemi věkovými kategoriemi. Naše nejmladší členky Julinka a Barborka se počítají mezi členky Pampersek povinných. Do našich řad přibyli bývalí studenti ze školy Komenský ve Vídni, dále se pak můžeme pochlubit hereckými mazáky, kteří mají zkoušku z dospělosti již dávno za sebou. Náš nejstarší stále aktivní člen nedávno oslavil osmdesát let. A my jsme potěšení, když mezi nás stále přicházejí nejen nadšenci dobrého divadla, ale hlavně příznivci dobré nálady, solidarity a přátelství.

Naši zakladatelé a předkové se pravidelně scházeli, jak za pracovním účelem, tak za účelem být spolu a pobavit se třeba při skleničce dobrého vínka. A tato tradice proudí stále v naší omladinářské krvi. Scházíme se pravidelně jednou do měsíce (mimo prázdnin), každý první pátek v měsíci od osmi hodin večer v malé klubovně školy Komenský na Sebastianově náměstí 3, ve třetím vídeňském okrese. Nejdříve opravdu schůzujeme - chválíme se, lamentujeme, plánujeme a hodnotíme. A již více než stodvacet let zakončuje předsedkyně první část setkání tradičním provoláním: Kdos českého původu, lni ku svému národu (původ tohoto velice starého provolání se dozvíte v historii). Poté jsme zase všichni kamarádi, máme se rádi a slavíme narozeniny oslavenců měsíce při bohatě prostřeném stole a dobrém vínku. Jak vidíte, nic se nezměnilo, tady se opravdu zastavil čas!

Dříve se spolek zásadně orientoval na uvádění dobrých a kvalitních divadelních představení. Toto je stále hlavní náplní našeho spolku, dvakrát do roka uvést divadlo pro naše publikum. Většinou se jedná o komedie.

V únoru 2006 se nám dostalo té největší pocty. V rámci projektu Národního divadla v Praze „Otevřená náruč“ jsme byli pozvaní k vystupování v Národním divadle - na prknech Stavovského divadla. Byly to dvě obrovské premiéry: Poprvé si na svoje bedra vzal režírování náš mladý a nadějný multitalent Petra Pěšková, poprvé jsme vystupovali ve svatostánku českého divadelnictví. Herci s obrovskou trémou a respektem sehráli hru rakouského dramatika Hermanna Bahra Koncert a za snahu a výborné výkony pak všichni sklidili obrovský potlesk a uznání. Spolek získal inspiraci a energii, ze které může ještě dlouho čerpat.

Ovšem jelikož se v našich řadách najdou i jedinci, kteří se na divadelních prknech cítí jako ryba na suchu, vzali jsme si na svoje bedra také pořádání Čajů o páté. Každou druhou neděli v měsíci (kromě letních prázdnin) se mohou v krásně zrenovované velké klubovně školy Komenský scházet nadšenci dobré zábavy k zábavě, tanci a lahůdkám z našeho vlastnoručně obhospodařovaného bufetu. Začali jsme také s promítáním českých komedií. Umožnil nám to Školský spolek Komenský, který vychází vstříc našim potřebám a klubovnu nám dává k dispozici zdarma.

Podporu máme také ze strany Českého srdce, které nám umožňuje pořádat Taneční v místnostech Slovanské besedy v hotelu Pošta v 1. vídeňském okrese. Tyto taneční kurzy začaly před 3 roky zcela spontánně pro pár přátel a dnes se těší velké oblibě. Jednou týdně se od podzimu do jara schází lidé, kteří mají zájem v srdečné a neoficiální atmosféře zdokonalit své taneční umění. Společnost je to internacionální – převládají čeština a slovenština, nemálo je však také pouze německy mluvících tanečníků a tanečnic. Vlastenecká omladina přispívá tak svou „troškou do mlýna“ k porozumění a přítelství mezi lidmi různých národností.

A jelikož jsme bezvadná parta, tak ještě společně utužujeme nejen ducha, ale i kondici při jarních výletech na kole nebo sami sebe odměňujeme za dobrou práci jak na jevišti, tak v zákulisí třeba husími hody. Již dvakrát jsme spolupořádali se Sokolem 16./18. Maškarní ples, po dvaceti letech jsme opět zavedli tradici výletů „do neznáma“ a občas u někoho společně grilujeme. Zkrátka - máme se rádi a je nám spolu dobře, i když je u nás před každou premiérou pořádně dusno! Jak už to chodí v každém správném manželství!

Jsme bezva parta divadelníků-nadšenců, ctíme bohatou minulost, žijeme úspěšnou současností a snažíme se myslet také na budoucnost.