My Fair Lady ve Vídni

U všech představení Vlastenecké omladiny je nám vždy velice líto, že se nemohou vícekrát opakovat, jak to bývá u profesionálních scén. Úsilí, které je do nastudování vloženo, tak může ocenit jen relativně malý okruh diváků a ani herci si podle nás představení jaksepatří nevychutnají, protože premiéra a mnohdy zároveň i derniéra nedovolí oprostit se zcela od zvláštního rozechvění, které herci při premiérách prožívají. Každým opakováním si však představení víc a víc užívají, protože se jim dostává pod kůži a stoupá jejich jistota.

Letos nastudovaná My Fair Lady k příležitosti 130. výročí založení VOmladiny je výjimkou. Hrála se již před pěti lety  k 125. výročí a letos jsme ji viděli v novém provedení s malými úpravami v obsazení, výpravě i režii.

Divadlo 009 Divadlo 008

Když jsme přijeli 14. listopadu z Prahy na sobotní představení muzikálu, bylo pro nás milým zjištěním, že je vyprodáno. Sál se naplnil chviličku po 17 hodině a s malou přestávkou nás herci provázeli krásným, romantickým příběhem více jak 3 hodiny.

V chytře navržených kulisách se střídal svižně obraz za obrazem a na barevné kulisy a kostýmy byla radost pohledět. Všem hercům bylo krásně rozumět a hlasitost byla přesně dávkována. Hudba navazovala citlivě na scénu a výkony zpěváků byly obdivuhodné. Nemá smysl vyjmenovávat a hodnotit jednotlivé herce a jejich hru, ale vnímat představení jako celek.  Salvy potlesku na mluvené repliky nebo na vzhled jednotlivých obrazů svědčily o tom, jak báječně diváci představení vnímali.

Vše, co jsme v muzikálu My Fair Lady viděli a slyšeli v provedení souboru VOmladina, udělalo ze známého příběhu květinářky krásnou podívanou a litovali jsme každé  minuty, se kterou se poutavý děj blížil konci. Ostatně potlesk vestoje byl důkazem, že se představení mimořádně líbilo.

Divadlo 003

V současné době má VO velice schopné a nadšené členy, kteří  si na tak náročný kus troufnou. Nesmírná  kostýmní náročnost, složitý  hudební doprovod, těžké pěvecké party, to  nic pro dnešní VO není překážkou.

Tím, že se MFL hrála již na dvou kulatých výročích souboru, bylo založeno něco, co lze už nazvat tradicí. Protože v tradicích se má pokračovat, tak sami za sebe bychom  si přáli, aby krásné  barvy, radost a tóny, se vracely na jeviště české školy na Sebastianplatz 3 nejméně každých 5 let!

 

Jaroslav a Helena Mejzrovi, Praha