Divadelní představení Vlastenecké omladiny
viděno očima kulturního referenta SPI aneb

V hlavní roli inzerát 

Být kulturním referentem tak důležité organizace, jakou je Spolek přátel inzerce, je velmi vyčerpávající. Ono je totiž vůbec namáhavé i být členem Spolku přátel inzerce. No řekněte sami – copak může organizace, jejíž název se zkracuje písmeny SPI, vybízet své členy k nějaké aktivitě? Těžko! Už jen ty schůze – všude samé zívání a hlavy padající do lejster… A takový materiál já mám povzbuzovat ke kulturnímu životu! Nicméně správný Přítel inzerce se nikdy nevzdává, a tak se nadopován kávou neustále vrhám do organizování dalších a dalších kulturních akcí. Nenechal jsem se odradit neúspěchem s návštěvou Muzea spavé nemoci a zorganizoval jsem výlet do Vídně.

Důvěrný rozhovor

Tamější ochotnický divadelní spolek známý jako Vlastenecká omladina totiž  v sobotu 17. dubna hrál bulvární hru Marca Camolettiho Na správné adrese. A protože správný inzerent se nezalekne ani bulváru, viděl jsem v návštěvě tohoto představení skvělou příležitost pro náš spolek. Ukázalo se, že to byl opravdu výborný tah – během čtyřhodinové cesty z našeho sídelního města jsme načerpali sílu a nakonec jsme se téměř všichni šťastně dostali do divadla. A dostali bychom se tam úplně všichni nebýt drobného incidentu, kdy několik účastníků výletu cestou od autobusu k divadlu usnulo za chůze, špatně odbočilo a octlo se v redakci Vídeňských listů. Tam podalo několik inzerátů, a nemohouc najít správnou adresu odjelo domů…

Sličná učitelka

Ale to vám povím, že ti dezorientovaní jedinci přišli o mnohé, divadlo totiž skýtalo skvělou podívanou! Humorná konverzační komedie plná pletek a zápletek byla skutečnou potěchou pro oko a ucho všech přítomných přátel a přítelkyň inzerce. Zejména naše členky s  povděkem kvitovaly, že mužští protagonisté neváhali kvůli svým rolím rozepnout kdejaký knoflíček na svém oděvu! Proč to dělali? No na to je složitá odpověď. Nebo vlastně jednoduchá: Na počátku všeho stálo několik inzerátů. Čtyři ženy sdílející byt si podaly každá svůj inzerát. Jedna chtěla najít žáka, kterého by vyučovala klavíru, druhá model pro svůj obraz, třetí nájemníka a čtvrtá… ehm… důvěrného partnera. To se pak děvčata pěkně podivila, když k nim ti zájemci chodili tak nějak na přeskáčku! On totiž za učitelkou klavíru přišel mladík neustále projevující tak horlivou snahu stát modelem pro obraz Spartaka, až si při předvádění zatnutých svalů uhnal housera a nakonec skončil u majitelky bytu!

Je někdo krásnější?

Malířka zase chtěla malovat potenciálního nájemníka bytu, služku překvapil zájemce o hodiny klavíru místo nápadníka chtivého lechtivých hrátek, který nakonec našel útočiště u překvapené hudebnice… No co vám budu povídat, byl to velký zmatek! Ale veselý, jen co je pravda! A jak to pěkně hráli! Třeba taková Vanessa Mazanik coby učitelka hudby působila v pravdě pedagogicky.

Je to takhle správně?

Však se také adept na modela Michal Vlasák pěkně divil, když mu začala přednášet o teorii hudby, a raději dal přednost zcela odlišné praxi u majitelky bytu a vysloužilé herečky, kterou s grácií představovala Dana Šulová.  A z dominantní malířky Petry Kalouskové šel strach až do hlediště. Není divu, že stydlivý Luboš Tobrman, který si původně přišel prohlédnout byt, před ní málem utekl! Také Erika Vodanská to na jevišti pěkně rozbalila.

Tolik krásy oslepuje...

Úlohy dobrotivé a náruživé služky se zhostila s temperamentem sobě vlastním. Nejednomu členu našeho spolku zakryla jeho manželka oči, když Erika rozpustile rozpustila svou bujnou hřívu a začala se nakrucovat v rudých šatech před vyjeveným Venanem Malým, který úplně zapomněl, že se původně přišel učit hrát na klavír. A co teprve, když Tomáš Procházka pln roztouženého očekávání  zavítal do téhož bytu, aby zde našel milostné povyražení. Také na něj čekalo překvapení - byl opit majitelkou bytu a skončil nejprve u služky a pak u učitelky klavíru…

Legrace na place

Ale to už to bylo celé zamotané jako ten nejsložitější inzerát! Naštěstí se nakonec vše vysvětlilo a všichni se pěkně spárovali, jak to má ve správné bulvární komedii být, a tak jsme svorně mohli pěkně zatleskat nejen všem hercům, ale i režisérce Aleně Tobrmanové, která tu veselici nacvičila a spolu s představiteli všech rolí ukázala, že má smysl pro smyslný dvojsmysl. Moc se jim to všem povedlo! A důkaz? Během hry neusnul ani jeden z věčně unavených členů SPI!

Jak to vypadáme?

Závěrem bych se s vámi rád rozloučil poděkováním VOmladině, že nám, SPI, připravil tak nevšední, veselý a hlavně kulturní zážitek, k němuž si VOmladina může gratulovat, stejně jako si tento spolek s naším spolkem může vzájemně blahopřát k 125. narozeninám!

S pozdravem     
 J.E.  Podal - Inzerát,     
kulturní referent Spolku přátel inzerce     

(Jana Eichlerová)