Nadstandardně ošetřený Zdravý nemocný

 

Divadelní spolek Vlastenecká omladina představil v sobotu 14. listopadu v divadelním sále školy Školského spolku Komenský svou inscenaci Molliérovy hry Zdravý nemocný. Nemalý počet diváků tak mohl shlédnout příběh o věčném hypochondrovi Argonovi, jenž neváhá sáhnout hluboko do svého měšce, aby si mohl dopřávat předražené klystýry, které ho podle jeho lékařů mají vyléčit.

 

 

Návštěvníci představení se mohli zasmát pošetilému Argonovu plánu provdat svou dceru za přehnaně dychtivého syna svého lékaře a oženit svého syna s o patnáct let starší dcerou lékárníka, aby měl zajištěnou stálou a levnou lékařskou péči. A že se diváci nasmáli vydatně! Jak by také ne, když herci věnovali svým postavám nemalou dávku nadšení a komediálního talentu.

 


Režisér Zdeněk Homolka angažoval kromě stálých členů spolku také „externistu“ – Zbyňka Hádera ze spřáteleného divadla v jihomoravských Boleradicích. Že to byla výborná volba, potvrdil nadšený potlesk publika ozývající se několikrát i na otevřené scéně. Patřil však nejen jemu – skvělé výkony podali také ostatní herci. Dokonce ani samotný režisér při rozdělování rolí také nezůstal zkrátka – svěřil si roli Harlekýna uvádějícího celé představení – verše, které své roli sám napsal, potěšily a pobavily zároveň, stejně jako humor, jímž celou hru okořenil a nenásilně přiblížil dnešnímu publiku. Scéna a kostýmy si v ničem nezadaly s profesionálním divadlem, díky nadšení herců i diváků však byla atmosféra představení mnohem příjemnější než při leckteré návštěvě profesionálního divadla. Herci zkrátka svému Zdravému nemocnému věnovali nadstandardní péči.

 


Po vydařeném představení se samozřejmě slavilo. Také diváci, kterých bylo podle slov Omladinářů nejvíce za poslední roky, mohli společně s herci pokračovat v zábavě – povídat si, tančit, zpívat a občerstvit se nápoji a pokrmy připravenými členy spolku. Vlastenecká omladina tak dokázala, že své příznivce umí nejen pobavit, ale také nakrmit.

 


Všem, kteří se na představení podíleli, patří obrovský dík. Nejen za umělecký zážitek, ale také za to, s jakým nadšením udržují i tady ve Vídni češtinu jako živý jazyk určený ke komunikaci i k pobavení. A tak, jakkoliv se název divadelního spolku může zdát v dnešní době příliš patetický, nenechte se zmást – nejde o žádný přežitek z minulých století – v Omladině to totiž pořádně žije!


Jana Eichlerová