Pár řádek k veselým obrázkům z výletu do Neznáma
od Jany Salotové

Obrázky si můžete prohlédnout ZDE

Jedné pošmourné májové soboty jsme se vydali na výlet. A ne jen tak ledajaký! Stalo se už tradicí, že každý rok na jaře VOmladina nastoupí do autobusu a jede, jede, až nakonec vystoupí... v Neznámu. Na Neznámu je krásné to, že nikdy nevíte, kde přesně je. Vědí to jen Alena s Lubošem, kteří nám tato překvapení každoročně plánují a učinili tak i letos. Tolik na vysvětlenou a teď  k  Tomášovým fotografiím:

Nasedli jsme do autobusu, Alena udělala prezenci přítomných, Viktor přinesl tekuté občerstvení, Jana Bělochová ukazovala zadní části autobusu obrázky z Vietnamu, přesně tak, jak se můžete dočíst v komentářích.  Vystoupili jsme až u vchodu do skanzenu v Horním Rakousku, v němž jsme se z úst průvodkyně měli dozvědět, jak se žilo v době bronzové. V „Keltendorfu“ Mitterkirchen jsme si prohlédli tehdejší bydlení, nástroje, šperky a seznámili se s tradicemi pohřbívání. Námořník Vlastík obdivoval dobovou loď vyřezanou z jednoho kusu dřeva! I když Tomáš ve svých komentářích trochu fabuluje, v  jednom se shoduje s realitou beze zbytku: Stropy byly v oněch prastarých domech tak nízké, že by je náš nejvyšší člen - Dan - mohl klidně nosit na hlavě.

Ve skanzenu nás ale nečekalo jen obdivování tamějších artefaktů a naslouchání výkladu průvodkyně. Mohli jsme si dokonce sami vyzkoušet, jak se tehdy dělala keramika nebo šperky z měděných a bronzových drátků. A protože se k žádné legraci nenecháme dlouho přemlouvat, hbitě jsme se rozdělili na dvě skupiny, z nichž každá si vyzkoušela jednu z nabízených aktivit. Skupina keramiků se z venkovního deště přenesla do dílny, kde měnila hlínu v popelníky, mističky, kočičky a jiné veselé předměty. Šperkařský tým se po krátké instruktáži pustil do otáčení kovových drátků. Kdo by řekl, že s kousíčkem kovu, kladivem, kleštěmi, kovadlinkou a pilníky se dají dělat prsteny, brože a kloboukové jehlice kvalit zvěčněných na fotkách!

Skanzen jsme opoustěli v dobré náladě, ověšeni svými výtvory a nedočkaví věcí příštích, hlavně tedy něčeho dobrého k snědku. Po krátkém autobusovém přemisťování jsme zaparkovali u jedné milé hospůdky. Kdo by ale čekal po vydatném obědě šlofíka, ten by se pěkně spletl! Výlet do neznáma se totiž zpravidla vyznačuje nějakou pohybovou aktivitou a ta nás měla čekat právě teď. Přejeli jsme do Mostviertel na hřiště klubu jakési odrůdy golfu ve vesničce Ardagger-Stefanshart, která se hraje na větší ploše než minigolf a menší ploše než golf normální. Nazývá se podezřelým označením: Swin Golf! Po krátkém školení jsme se rozdělili na skupinky, rozprostřeli se po hřišti a snažili se holemi došťouchat míčky s využitím co nejmenšího počtu ran do příslušných jamek. Zábava to byla opravdu veliká! Nelekali jsme se dokonce ani vytrvalého mrholení a neohroženě popocházeli celé hodiny s promočenýma nohama! Herní odpoledne ale neskončilo s posledním odpalem míčku. Po něm jsme se totiž přesunuli do klubové restaurace  a tam se odměnili za sport dobrotami z rautu, který lahodil nejen oku, ale i našim chuťovým buňkám. A protože majitelé klubu jsou lidé zkušení, nabídli všem, kteří měli prochladlé nohy, teploučké, ručně pletené ponožky! Někteří si je dokonce mohli nechat, a tak na dálku děkujeme jedné milé babičce, která je plete jen tak pro radost!

A pak následovala Vlastíkova hra na kytaru doprovázená naším zpěvem. Místní byli uneseni přívalem naší dobré nálady, a tak nás jen fascinovaně pozorovali a pohupovali se do rytmu. Když už jsme uznali, že je čas vrátit se domů, jen neradi se s námi loučili. Bylo nám tam dobře jako u maminky!

Ani při návratu nás neopouštěla rozverná nálada, a tak nám cesta do Vídně uběhla tak rychle, že... že Vám ani neřeknu, jak dlouho jsme vlastně jeli! A mně nezbývá, než za všechny zúčastněné poděkovat Aleně a Lubošovi za skvělou organizaci, panu řidiči, že nás tak hezky povozil, a všem, kteří u toho byli, za vytvoření dokonalé atmosféry. Jo... a abych nezapomněla – také Tomášovi, který nezapomněl na naši spolkovou náplň a našel divadlo skoro v každé fotografii!

Jana Salotová