> fotogalerie <

Maškarní ve Steinergasse

aneb

Šok!!! Tajemství neúspěchu českých hokejistů ve Vancouveru odhaleno! Spolčení s tajnými silami nevyšlo!!!
               

Ke skandálnímu odhalení došlo v sobotu 20. února v pozdně večerních hodinách v budově vídeňské sokolovny v ulici Steinergasse č. 7. Byli zde totiž spatřeni naši hokejoví reprezentanti, jak namísto ledové plochy brázdí taneční parket. A co horšího: Nejen, že se bývalí zlatí hoši nevěnují tréninku, dokonce se snaží zvýšit své šance na úspěch nanejvýš podezřelou cestou – uspořádali večírek pro představitele všemožných temných sil a aby si je naklonili, rozhodli se dát do zástavy americkou sochu Svobody!

„Náš trénink k ničemu nevede, a tak jsme se rozhodli obrátit se na ně. Myslím, že to vyjde. Třeba hrabě Dracula má ze sochy Svobody obrovskou radost“ uvedl Jaromír Jágr a odešel křepčit s africkými lidožrouty.

V průběhu večera se dostavil také Michael Jackson se skupinkou zombies, kteří svým rituálním tancem měli přispět k českému hokejovému úspěchu. Hokejisté však již v té době nebylo možno nalézt, patrně někde na rozkvetlé louce hráli piškvorky s lehkými děvami, gejšou či Kleopatrou.

Tak takhle nějak by mohla vypadat zpráva nezasvěceného bulvárního novináře, který by se rozhodl popsat, co viděl onoho výše uvedeného večera na Steinergasse č. 7. Tedy jen v případě, že by nevěděl, že se tam zrovna odehrával maškarní ples Sokolů ze XVI. a XVIII. okrsku a divadelního spolku Vlastenecká omladina. Náš žurnalista by tu totiž skutečně na jednom místě mohl potkat hokejisty, hraběte Draculu, africké lidožrouty s vlastnoručně získaným skalpem, sochu Svobody, křehké květinky, lehké děvy i těžké frajerky, jakou byla třeba Kleopatra. A také Michael Jackson se objevil. Nejdřív sám a potom s tlupou z hrobů vystoupivších individuí, čili zombíků, předvedl taneční kreace natolik sobě vlastní, že jen málokdo by za jacknovskými slunečními brýlemi hledal vlasteneckou omladinářku Eriku Vodanskou!

Ba ne, bulvární novinář by asi takový článek nenapsal. On by na slídění po skandálních podrobnostech úplně zapomněl v té milé atmosféře, která na plese vládla i díky spřáteleným znojemským hudebníkům, kteří přijeli zahrát k tanci, díky milým tvářím obsluhující barovou chaloupku i občerstvení v předsálí a zkrátka díky všem, kteří tam byli.

A jak to všechno vím já? Já tam totiž také byl! I když mě mé staré kosti málem nechtěly pustit ze záhrobí. Ono totiž být zombie není moc příjemné – nemůžete se pořádně hnout, vržou vám klouby a lidé se vás bojí. Ještě, že Erika byla tak trpělivá a poradila mi, jak mám tím vetchým tělem hýbat, abych ladil s ostatními zombíky!

 

Na základě vypravování jednoho ze zombíků zaznamenala Jana Eichlerová     
foto: Anička Vaďurová     

>>> galerie k maškarnímu plesu zde <<<