Sláva nazdar výletu “do neznáma“!

Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme, už jsme tu!!!.... Tak podobně jsme si pobrukovali, když jsme my, Omladináři, ve večerních hodinách v neděli 22. června dorazili zpět výletním autobusem před školu Komenský, blaženě spokojení a obohacení o spoustu nových zážitků a poznatků.
Již potřetí jsme se totiž celodenně odměňovali za celoroční dobrovolnou práci spojenou s Vlasteneckou omladinou. Režiséři a herci (včetně našeho hosta Zbyňka Hádera z Hustopeče) posilovali svoje nervičky na listopadové představení a omladinářský tým „bufetových kuchtiček“, čajových organizátorů a tanečních mistrů zase nabíral novou energii do další divadelní sezóny, které potřebujeme minimálně plný valník!
Organizátor výletu Petr Beran se nejenže v minulosti prokázal jako výborný pokladník, ale stále dokazuje i  skvělé organizátorské schopnosti omladinářských „výletů do neznáma“. Po loňském chytání lahodných ryb nás Petr tentokrát překvapil výletem, který by  nezapálený jednotlivec asi sotva sám podniknul. 
Že vás napínám?! I my jsme do poslední chvilky jen hádali, kam nás to autobus veze, až jsme dorazili do krásného prostředí přírodního parku Donau-Auen, v blízkosti zámku Orth an der Donau.  Dobrodružství mohlo začít!
Byli jsme rozděleni do skupin a já se přidala hned k té první. Naše skupinka absolvovala procházku podél Dunaje s profesionálním výkladem o zajímavostech lužních lesů. Na písčité pláži jsme si dokonce nasbírali pár malých mušliček jako nevšední suvenýr. Po hodinovém výkladu jsme se prohodili s dalšími skupinami a byli vybaveni plovoucími vestami, pádly a patřičnými instrukcemi. A pak: Huráááá na vodu!
V třicetisstupňovém horku byla pravá rozkoš pádlovat lehkým tempem v rytmu s dalšími pěti veslaři, sedět obkročmo na nafukovacím člunu a nechat jednu nohu čeřit příjemně chladnou vodu. Pejsek Fridolín, který byl bez vesty a nemusel pádlovat, si hned moudře lehl na dno člunu a zavřel spokojeně oči. Ať si veslují jiní! No a my se činili a vůbec nám to nevadilo, protože celou dobu bylo na co se dívat a náš (fešný!) biolog-ranger neustále udržoval naši pozornost poukazováním na zajímavosti kolem. Mimo jiné jsme se dověděli, že divocí vepři umí skvěle plavat (na břehu jsme viděli otisky jejich kopýtek) a dokonce jsme si mohli přičichnout i k bobřímu „parfému“. Věřte mi, romantika „pur“!
Po výtečném obědě nás pak Petr zavedl do nedalekého zámku  Orth, jenž je korunován obrovským čapím hnízdem i s rodinkou. Viděli jsme i do hnízda s třemi čápátky, protože je neustále monitorované. V zámeckém parku jsme si pak mohli prohlédnout kuriozity jako je žabí líheň, nakukovali jsme do speciálního hotelu pro hmyz a dokonce i kapříkům přímo do ložnice z podzemní prosklené vyhlídky! Úžasem jsme otvírali pusy stejně jako ryby před námi!
K celé té dokonalosti mi jen chyběly tři osůbky: Moje tříletá dcerka Barborka, která je tělem i duší milovnice přírody a všeho živého a  pohyblivého. A pak Anička a Ota Beranovi, kteří nás ze zdravotních důvodů  nemohli doprovázet. Poprvé chyběli na výletu Vlastenecké omladiny...
Náš výlet jsme pak společně zakončili - jak jinak než u „Heurigen“! U vínečka a se skvělou náladou, kterou vykouzlilo nádherné letní počasí, krásné prostředí, dobré jídlo a pocit sounáležitosti a dobré party. Všichni ovšem víno nepili - malá Leontýnka, půlroční holčička herečky Katky Andrejsové pila pouze maminčino mlíčko a tři pejsci byli jen o vodě. Všichni ale byli svorně nadmíru spokojení! Díky Petře, že jsi nám vymyslel tak krásný den a já osobně se už moc těším zase na „Neznámo 2009“ v příštím roce!

                                                                                                            Martina Pfeffer