Roztančený demižon

Demižon v čaji je velice podivný jev. Představte si, že si jen tak sedíte a popíjíte nějakou tu čajovou lahůdku a najednou Vám do šálku spadne... Ona představa, že Vám najednou spadne do čaje cokoliv, je poněkud zvláštní. Natož demižon - jaký asi ten šálek musí být, aby se do něj nějaký demižon vůbec vešel? A to nemluvím ani o otázce, proč by kdo vůbec dával demižon do čaje.

Demiženky čekají na představení

Možná vás napadlo, jestli jsem se třeba nespletla a nechtěla psát o čaji v demižonu. Ujišťuju vás, že něco takového bych si snad ani nedovolila. Když pomyslím, že skoro celá VOmladina má moravské kořeny a já bych před ní měla něco povídat o lití čaje do typicky moravské nádoby na víno... Kdepak, na to bych si nedovolila ani pomyslet! Do demižonu přece čaj nepatří!

Naši herci si dopřávají tradiční "Pivo o páté"

To demižon na čaji zní trochu méně kontroverzně. Úplně to vidím, nalejete si do svého demižonu víno, potom ho nutně potřebujete odložit a ani si nevšimnete, že ho pokládáte zrovna na čajový sáček. No dobrá, zní to spíš jako výjev z pokročilého večírku zmatkařů než popis normální situace...

Tak kolik je tam lidí?

Teď už je ale čas, abych rozptýlila Vaše obavy, že další odstavec bude také pojednávat o nějakém nesmyslu a konečně Vás zavedla na správnou stopu. Však už jsme od ní jen krůček! Klíčová slova jsou totiž Demižon na Čaji, pěkně s velkými písmeny. Demižon totiž není žádná bachratá nádoba, ale pořádná banda lidí! Jedná se o folklorní soubor ze Strážnice, jehož členkou je Jana Bělochová, známá jako kankánová tanečnice z VOmladinářské My Fair Lady.

"Naše" i "jejich" Jana :)

Ta se rozhodla, že si vezme pod organizační palec program na březnový Čaj o páté (čímž jsme se, sláva, konečně dostali k tomu Čaji) a se svými strážnickými kamarády nám předvede, co umí. A umí toho opravdu hromadu! Holky a kluci v krásných strážnických a myjavských krojích nám ukázali, zač je toho tanec! Ovšem nemyslete si, že tančili jen tak v tichosti, jednak si čas od času pěkně zavýskli, jak se to tak v lidových tancích dělá, a jednak jim krásně hrála cimbálová muzika. Tanečníci z Demižonu nám nejprve sami předvedli něco strážnických a něco slovenských tanců. To jste měli vidět, jak jim to pěkně šlo! Pánská část souboru si jako jeden muž vyhazovala své tanečnice do výšky, jen se barevné sukýnky točily. A když děvčata zrovna nelétala ve vzduchu, dělala jednu piruetu za druhou. Že nemá lidový tanec daleko k divadlu, jsme se přesvědčili hned při první písničce – škádlivé polce, při níž se holky a kluci naoko hádali.

Demiženky ve slovenských krojích koketují s tanečníky

Strážničané nám ale ukázali, že pozvat si Demižon neskýtá jen moře zábavy, ale i kapku poučení. Krojovaní moderátoři přítomným pěkně vysvětlili název souboru (do demižonu vinař dává to nejlepší, co má!) a pověděli nám něco o historii Demižonu a o krojích. Vidíte, moderátoři - u těch se musím zastavit – byla to dvojice, tedy lépe řečeno pár. Jeden z nich byl Strážničák Milan – na tom není nic neobvyklého. Ale představte si, že moderátorka ze Strážnice nebyla. Sice to sama neprozradila, ale stačilo se podívat a hned člověk viděl nápadnou podobu s Katkou Andrejsovou. A stačilo se podívat blíž a člověk viděl nejenom podobu, ale naprosto pravou a nefalšovanou Katku Andrejsovou v kroji. Moc jí to slušelo, až mi bylo skoro líto, že s sebou Stražničané nepřivezli ještě jeden autobus plný krojů, aby si každý mohl tu nádheru vyzkoušet.

Katka a Milan jako před veselkou

Katka ale ve své krojovanosti nebyla mezi vídeňskými hostiteli osamocena. I mezi návštěvníky Čaje, kterých bylo tentokrát ještě víc než obvykle, se našlo několik odvážlivců, kteří, když se dozvěděli, že na Čaj přijede vzácná krojovaná návštěva, prohrabali doma skříně a vyrazili ve vlastních krojích.

To není vodník, ale Kája v kroji!

Když Strážničtí ukázali, jak jim to tancování pěkně jde, vzali si své publikum do parády, tedy na parket, aby je něco ze svého umění naučili. Ti z přítomných, kteří chodili k Viktorovi a Aničce do tanečních, měli na Čaji možnost rozvinout základy čardáše, které je naučila právě v tanečních Jana Bělochová. Ta si totiž na posledních několika lekcích otevřela čardášové okénko. Ostatní se s chutí přidali, a tak se sálem rozléhal dupot jedna radost. Ale nebojte, budova ještě stojí, takže ti z vás, kteří na tomto Čaji nebyli, se bez obav mohou dostavit na další. Sice bude až v říjnu, po jarně-letní přestávce, ale o to více se na něj těšte!

Už je to za vámi, užijte si potlesku!

Abych se ale ještě vrátila k nedávné minulosti: Čardášem Čaj neskončil. Demižon nás totiž naučil ještě jednu svoji specialitu, a sice pomalý tance s názvem danaje. Každý strážnický tanečník či tanečnice si vzal do parády jednoho z Vídeňáků a krůček po krůčku tanec vysvětloval. Pěkně trpělivě, to víte, Demižon, ten jen tak nepřeteče! A kapela neúnavně a zvesela vyhrávala až do poslední chvíle, tedy dokud se návštěvníci ze Strážnice nemuseli zase odebrat do autobusu, který je dovezl zpátky. Ale nechtělo se jim! Všichni se totiž na Čaji vesele bavili, tančili, s cimbálkou zpívali, strážnické vínko popíjeli. No zkrátka, zábava, jak má být!

Příště na viděnou!

Tak vidíte, praxe ukázala že Demižon na Čaji není vůbec nesmyslné spojení. A tak mi nezbývá než doufat, že byl Demižon na tom Čaji spokojený a těšit se, že zmiňovaná praxe nezůstane u jednoho pokusu a cimbálku s tanečníky mezi námi zase brzy přivítáme.

text Jana Eichlerová     
foto a popisky Tomáš Procháhka     
více fotek zde